Vážení přátelé zahrádkáři,
Dovolil bych si vám popsat výhody fóliovníků oproti skleníkům, a to jak polykarbonátových, tak klasických skleněných.
Jednou z prvních výhod je, že nemusíte budovat žádnou podezdívku nebo betonový základ. Fóliovník prostě postavíte na připravený záhon.
Další nespornou výhodou jsou pořizovací náklady, které jsou u fóliovníku řádově nižší než u skleníku. U fóliovníku Lemar konstrukce vydrží mnoho, mnoho let. Dochází pouze k zestárnutí fólie, kterou zakoupíte novou a fóliovník za poměrně malých nákladů obnovíte a bude vám sloužit další roky. U polykarbonátových skleníků zase dochází k degradaci a zatmavení polykarbonátu. Dochází tak ke zhoršení průchodnosti světla, které je pro rostliny tak důležité.
Tip: Pro co nejdelší životnost fólie je vhodné fólii na konci sezóny očistit a sbalit na chladné a temné místo. Třeba někam do sklepa, zahradní chatky, nebo alespoň pod nějaký přístřešek.
Nyní se dle mého názoru dostaneme k největší výhodě fóliovníku. Lehkou plastovou konstrukci snadno přemístíte mimo záhon, kde může bez další údržby či poškození čekat na další sezónu. Záhon, na kterém fóliovník celou sezónu stál, tak můžete bez problémů a omezení v pohybu zrýt. Já při rytí zarývám do půdy organické zbytky (sekačkou podrcené listí, hnůj, atd.). Tímto do půdy dostanu tolik potřebný humus a živiny. Na záhon pak v tomto období prší, padá sníh a půda v zimě promrzne. To vše jsou procesy, díky kterým přirozeně dochází k humifikaci, eliminaci škůdců a chorob.
Oproti tomu skleník po sklizni nikam nepřemisťujeme a nedochází tak k přirozené závlaze. Půda ve skleníku by se správně měla přes zimu zalévat, nebo zasypávat sněhem, aby nevyschla. V suché půdě totiž dochází k odumírání bakterií a veškerých užitečných živočichů. Choroby a škůdci, které nám poškozovaly úrodu, v uzavřeném prostoru bohužel zůstavají také. Můžete si samozřejmě pomoci chemií, ale proč užívat chemii, když se nám o to přirozenými procesy postará příroda.
V další sezóně pak fóliovník snadno přesunete na jiný záhon. Tím jednoduše vyřešíte problém jednostranného vyčerpávání půdy pěstováním stejných plodiny na jednom místě. Pěstováním na stále stejném záhonu dochází ke snižování výnosů a mohli by se objevit přeživší škůdci a choroby.
Jediný problém se může objevit s příchodem ledových mužů. Fóliovník přeci jen nemá tak dobré izolační vlastnosti jako skleník a při nízkých mrazech může dojít k promrznutí a poškození výsadby. Poškození rostlin můžete zabránit tím, že je například přikryjete netkanou izolační textilií. Nejúčinnější je do fóliovníku umístit na těchto několik nocí jakýkoliv zdroj tepla.
Tip: Podle velikosti fóliovníku stačí k výhřevu svíčka, petrolejová lampa s lihem, nebo ideálně elektrický přímotop.
Věřím, že jsem vám alespoň zběžně objasnil výhody pěstování ve fóliovnících. Mimo jiné také proto, že je v něm vyšší teplota, řízená ventilace, a v letech bohatých na deštivé srážky také řízená zálivka. Úroda tak hned nesplesniví, a rajčata nepopraskají.
Tak bohatou úrodu!