Jak si vypěstovat zdravou zeleninu prostou dusičnanů

Článek připraven ve spolupráci s Ing. Hanou Vinckerovou, středoškolskou učitelkou na MSZEŠ a PŘ Opava.

Zelenina, kterou si pěstujete ve svých fóliovnících, potřebuje ke svému zdravému růstu světlo, teplo, vodu a živiny, které potom pomocí fotosyntézy přeměňuje v listy, plody apod. Zkráceně tedy to, pro co ji pěstujeme a co následně také konzumujeme. Fotosyntéza musí probíhat za ideálních podmínek, tedy při dostatečném osvitu slunečními paprsky.

Pokud tomu tak není, dochází při nedostatečné fotosyntéze v pěstované zelenině k nadměrnému ukládání zdraví škodlivých dusičnanů, které právě při nedostatku světla vznikají a do zeleniny se ukládají. Nejcitlivější na nedostatek světla je listová zelenina – viz tabulka. U rajčat, paprik a okurek při nedostatečném osvětlení nedochází k ukládání aromatických látek, ale naopak k ukládání dusičnanů.

Sluneční záření prokazatelně snižuje obsah dusičnanů díky jejich lepší redukci a využití při syntéze bílkovin.

Obsah dusičnanů v zelenině v závislosti na slunečním záření

Druh zeleniny Léto / vysoké sluneční záření Zima / nízké sluneční záření Poznámka
Špenát 1 000 – 2 500 mg/kg 2 500 – 4 500 mg/kg Velmi citlivý na světlo
Hlávkový salát 800 – 2 000 mg/kg 2 000 – 4 000 mg/kg Rychlený salát mívá dvojnásobek dusičnanů
Rukola 2 000 – 4 500 mg/kg 4 500 – 7 000 mg/kg Jedna z nejrizikovějších listových zelenin
Ředkvičky 700 – 1 500 mg/kg 1 500 – 3 000 mg/kg Ve skleníku výrazně vyšší hodnoty
Mrkev 250 – 600 mg/kg 600 – 1 200 mg/kg Méně citlivá než listová zelenina
Okurka 300 – 800 mg/kg 800 – 1 500 mg/kg Skleníkové okurky = více dusičnanů
Rajčata 150 – 500 mg/kg 500 – 900 mg/kg Slunce snižuje dusičnany a zvyšuje obsah aromatických látek
Paprika 150 – 400 mg/kg 400 – 800 mg/kg Podobný trend jako u rajčat

Jak předcházet problémům s nedostatečným osvětlením pěstované zeleniny?

Používejte na fóliovníky fólie s co nejvyšší propustností světla. Velmi často si na trhu zakoupíte fóliovník neznámého výrobce, u kterého není použita certifikovaná fólie – nejčastěji zelená. Poté si v dobré víře pod touto fólií pěstujete zeleninu, která nemusí být zrovna nejzdravější. A proč tomu tak je? Protože použitá fólie nemá dostatečnou propustnost světla. Pod takovou fólií tedy zdravou zeleninu nevypěstujete. K propustnosti světla u fólií – viz tabulka ve zdroji.

Fóliovníky Lemar, které nabízí naše firma, jako jedny z mála používají certifikovanou fólii Agroerg UV. Tato fólie splňuje evropské normy PN-ISO 4592:1998, PN-ISO 4593:1999 A EN-ISO 7765-1:2005 Metoda A. Propustnost světla dosahuje až 97 %. Pouze pod fólií s těmito vlastnostmi vám vyroste skutečně zdravá zelenina.

Vliv různých fólií

Barva fólie Vliv na světelné podmínky Typický efekt na obsah dusičnanů
Čirá (průhledná) Propouští nejvíce světla (včetně UV) Obvykle nižší obsah dusičnanů, lepší chuť a barva
Bílá (mléčná, difuzní) Rozptyluje světlo, snižuje intenzitu, ale rovnoměrně Mírně vyšší dusičnany než čirá, ale lepší růst díky rovnoměrnému osvětlení
Modrá Zvýrazňuje modré spektrum, podporuje fotosyntézu Může snižovat dusičnany, podporuje kompaktní růst
Červená Zvýrazňuje červené spektrum, stimuluje tvorbu biomasy Často nižší dusičnany, vyšší obsah cukrů a antioxidantů
Žlutá Částečně omezuje UV, mění spektrum Efekt variabilní, někdy zvýšený obsah dusičnanů
Černá (mulčovací) Pohlcuje světlo v půdě, omezuje plevele; rostliny dostávají pouze horní světlo Nepřímo → může vést k vyšším dusičnanům kvůli vyšším teplotám a slabšímu pronikání světla do spodních částí rostlin
Zelená fólie Propouští převážně zelené světlo, méně vhodné pro fotosyntézu Obvykle vyšší obsah dusičnanů, pomalejší redukce

Přesto mě udivuje, s jakou lehkovážností si zákazníci kupují výrazně levnější fóliovníky, případně samotné fólie, aniž by se zajímali o to, jakou zeleninu si pod nimi vlastně vypěstují. Proto jsem se rozhodl tímto článkem rozšířit vaše vědomosti a pomoci vám při rozhodování o koupi fóliovníku.


Další články